Pridať nový príspevok  
Zobraziť   príspevkov na stranu   

Radegast
07. 10. 2010 23:45

Odpoveď
Odpoveď s citáciou
 [1] Jaká byla Velká Morava vo tázkách víry?

Zdravím! Tak jsem si trochu zaumíral na zápal mozkových blan a jsem zpět.

V poslední době mě zaujala náboženská problematika na Velké Moravě. Na jedné straně se v církevních análech a kronikách o Velkomoravské říši píše jako o říši státně křesťanské (kdy kdo přijal křest a kdy kdo pozval věrozvěsty zde myslím rozebírat nemusím). Na druhou stranu se ve všech hlavních hradištích říše dochovaly nálezy zjevně pohanské (rodnověrné) a funkční za její éry.

Pohansko: 4 metry vysoká palisádová ohrada o rozměrech 21,5×17m orientovaná směr V-Z, tj. směr východu slunce během letního slunovratu. Uvnitř dalších 15. kůlových jam. Výzkum prováděl B. Dostál, předpokládající i existenci dvou rozměrných ohnišť uvnitř kultovního prostoru. Dále se zde nachází dvě kruhové svatyně z kůlových jam pro idoly, obklopené kostrovými pohřby orientovanými směr východ slunce při zimním slunovratu a rituální pohřeb koně a dítěte. Ty (svatyně) jsou však většinou datovány až do doby povelkomoravské (minimálně první ze dvou svatyní blíže kostelu).

Mikulčice: Kultovní jámy s figurkami zvířat, nástrojů a lidí. Dále kultovní místo kruhového typu s ohni ve vymezujícím příkopě naproti kostelu 1 a 2. Mimo vlastní hrad u Klášteřiska ohrada 20×11m s rituálními pohřby koní a částí lidských těl.

Uherské hradiště: Hřbitovní objekt tvořený třemi příkopy vymezenými kruhy. Nalezeny byly tři jámy pro idoly – jedna hlavní, dvě po stranách. Taktéž konstrukce jakéhosi přístřešku. Umístění poblíž lokace Sady.

O dalších nálezech se mluví také v Brně Líšni (Staré zámky) a ve Znojmě (Hradisko), ty bych ale musel dohledat.

Co si tedy myslíte o náboženské situaci na Velké Moravě vy? Byla Velká Morava čistě křesťanskou zemí, nebo pohanské nálezy v jejich největších hradištích napovídají, že zde existovalo oficiální dvojvěří, či byla křesťanská víra záležitostí zejména mocenskou a na lidu nevynucovanou?

Přemyslovské Čechy podané Velké Moravě zřejmě v této otázce šli vlastní cestu, jak svědčí místní mohanské povstání a útěk knížete na Moravu.

Na závěr dodám odkaz na jeden web, který jsem nedávno objevil: vedy.sk Ale pozor, návštěva jen na vlastní nebezpečí :-)

Ďuro Č.
06. 09. 2010 16:17

Odpoveď
Odpoveď s citáciou
Reakcia na [3][2] RE: armada pod Sitnom

Nebude niečo v knihách štiavnických povestí od Jozefa Horáka? „Povesti spod Sitna“ a pod. (ale teraz tipujem)

jamoje
06. 09. 2010 13:51

Odpoveď
Odpoveď s citáciou
 [3] armada pod Sitnom

okej tak ako namet mi to nevyslo tak mohol by mi niekto poradit nejaku literaturu kde najdem nieco viac o tej povesti o rytieroch ktori spia pod Sitnom a maju prist ked bude slovakom najhorsie? dakujem ;)

Ďuro Č.
29. 07. 2010 13:42

Odpoveď
Odpoveď s citáciou
Reakcia na [5][4] RE: RE: dobry, den chtel bych se zeptat jestli lesní demon...

http://en.wikipedia.org/wiki/Cernunnos

Ďuro Č.
29. 07. 2010 13:41

Odpoveď
Odpoveď s citáciou
Reakcia na [6][5] RE: dobry, den chtel bych se zeptat jestli lesní demon...

Podobnosť čisto náhodná, ilustrácia na Memento Mori je tuším k poviedke Petry Neomillnerovej – ide o to, že ide o démona inšpirovaného keltským lesným božstvom Cernunnom (preto sa u mňa volá Kernon… alebo tak nejako ;-D), a použili sme ho dvaja autori v rôznych poviedkach.

klinta
29. 07. 2010 12:44

Odpoveď
Odpoveď s citáciou
 [6] dobry, den chtel bych se zeptat jestli lesní demon...

dobry, den chtel bych se zeptat jestli lesní demon a dívka v jeho ruce, kterehé Jurak Červenák popisuje v knize kamen a krev z povídky Vládce stříbrného šípu, není totožný s obalem knihy Memento mori (také spírka povidek od editora Ondřeje Jirejše.)? a dale. má tento běs historicky podklad v nějaké báji či pověsi?moc se mi zalíbil a rád bych se o něm dozvěděl více.
již předem děkuji za odpověd s pozdravem velký fanda klinta.

Svatopluk
28. 07. 2010 02:14

Odpoveď
Odpoveď s citáciou
 [7] Radegast

Ještě k tomu Svatoplukovi, našel jsem na webu následující text.

"Svätopluk bol kráľom

Po latinsky písané (t.j. najmä franské či pápežské) pramene Svätopluka označujú či oslovujú ako rex (kráľ), dux (vojvoda, knieža, vládca, vodca), princeps (knieža) alebo comes (vladár, druh). Jeho štát sa opakovane označuje ako regnum (kráľovstvo alebo niekedy voľnejšie ponímané ako ríša/územie len jedného, t.j. suverénneho, panovníka).

Napr.:

  • V Reginonovej kronike sa píše k roku 894 „Zuentibold, rex Marahensium Sclavorum“ (Svätopluk, kráľ moravských Slovenov) a k roku 890 „regnum Marahensium“ (kráľovstvo moravské). Regino Svätoplukovi titul rex dáva dôsledne namiesto titulu dux.
  • Vo Fuldských análoch sa k roku 884 píše „Zwentibaldus dux cum princibus suis“ (vojvoda/vládca Svätopluk so svojimi kniežatami) a vo vzťahu k Nitrianskemu kniežatstvu pred koncom vlády Rastislava „regnum Zuentibaldi“ (kráľovstvo/ríša Svätoplukova).
  • V oficiálnom liste pápeža Štefana V. asi z konca roka 885 Svätoplukovi (nájdenom v rakúskom Heiligenkreuzi) sa píše v oslovení v preklade „…Svätoplukovi, kráľovi Slovenov“.
  • V Industriae tuae je Svätopluk pápežom oslovovaný ako comes (vladár, druh).
  • Český kronikár Kosmas píše o.i. „Zuatopluk rex Moravie“ (Svätopluk, kráľ Moravy).

Arabský učenec Ibn Rusta píše výslovne, že je Svätopluk korunovaný, že je to „vladár, ktorý má hodnosť ra'ís ar-ru'asá“ (vládca vládcov, vodca vodcov, náčelník náčelníkov, knieža kniežat a pod.) a ďalej ho v texte označuje aj priamo ako kráľ (vo voľnejšom preklade vládca). Perzský učenec Gardízí tituluje Svätopluka ako malik (kráľ) a aj výslovne píše, že "nosí na hlave korunu“. "

Ďuro Č.
12. 07. 2010 21:07

Odpoveď
Odpoveď s citáciou
Reakcia na [9][8] RE: Velesova kniha 2

Mimochodem, dnes jsem si Velesovu knihu koupil, tak už se nemůžu dočkat, co zajímavého se v ní dočtu. :-D

Nič. Je to znôška z prsta vycucaných nezmyslov, ktoré so skutočnou slovanskou mytológiou a „duchom“ nemajú zhola nič spoločné.

Radegast
12. 07. 2010 15:30

Odpoveď
Odpoveď s citáciou
 [9] Velesova kniha 2

Pro mě za mě, pravá nebo levá :-D Nikdy ale neuškodí znát názor protistrany – proto mi přišlo zajímavé se o argumentaci „pro Velesovu knihu“, na kterou jsem narazil, podělit + se zeptat Braňa co ví o oněch údajně jí potvrzujících vykopávkách (zeptat se je rychlejší než si to vyhledávat v odborné literatuře :-)). Zajímavé je, že se Velesovou knihou řídí zásadní část rodnověrných obcí na Rusi a Ukrajině.

Mimochodem, dnes jsem si Velesovu knihu koupil, tak už se nemůžu dočkat, co zajímavého se v ní dočtu. :-D

PS. Já slyšel že žije na Antarktidě! Ale psssst!

Braňo
12. 07. 2010 08:58

Odpoveď
Odpoveď s citáciou
Reakcia na [][10] RE: RE: RE: RE: Velesova kniha

Nie, nejdem…vidím to rovnako.. :D